Ostravská opora na postu libera Kamila Červenková si pochvaluje nové zkušenosti v evropském Challenge Cupu a říká:
Sibiř byla velký zážitek, ale rychle to uteklo.
V pohárové Evropě měly premiéru - a hned se v ní dobře zapsaly. Volejbalistky TJ Ostrava došly v Challenge Cupu až do čtvrtfinále, když po cestě dvakrát porazily chorvatskou Poreč i KP Brno. Zastavil je až ruský Krasnojarsk, který je favoritem soutěže.
„Pohár nám dal nové zkušenosti, mohly jsme se podívat jinam a zahrát si s jinými týmy než v extralize. Sice druhé kolo bylo ryze české, ale to se nedá nic dělat, takový byl los," se smíchem připomenula Kamila Červenková, osmadvacetiletá ostravská opora na postu libera, souboj s Královým Polem. „Oba další soupeři byli odjinud, poznaly jsme jejich haly a zjistily, jak to chodi u nich v klubech. Tohle bylo asi nejzajímavější," dodala jedna z nejzkušenějších volejbalistek v kádru Ostravy.
Krasnojarsku jste doma podlehly 1:3, přesto jste se znovu namotivovaly a v odvetě s nim i přes porážku 0:3 svedly vyrovnaný souboj. Jak jste to dokázaly?
Věděly jsme, že soupeřky jsou na jiné úrovni než my, takže nemáme co ztratit. Řekly jsme si, že do odvety dáme všechno, což se povedlo. Bylo to jen o tom, že si všichni mysleli, jaký jsme outsider, a to nám pomohlo. Sice se Špatným koncem, ale předvedly jsme dobrý výkon.
Ve všech sadách jste nad soupeřkami vedly, ve třetí dokonce 24:22, ale pokaždé se radoval domácí tým.
Docela se nám dařilo, jenom vždycky ta koncovka,.. Chybělo jenom ji doklepnout. Bohužel Krasnojarsk je silnější, takže ty dva míče. které jsme my neudělaly, on uhrál. Myslím si ale, že zápas to byl pěkný. Jsme rády, že jsme si mohly zahrát proti tak dobrému týmu. Skoda, že některé důležité balony jsme neproměnily.
Měly jste možnost vidět i něco jiného než halu Jeniseje?
Byl to pro nás zážitek, protože na Sibiř jen tak někdo nepojede na dovolenou, navíc Krasnojarsk není úplně moc pěkné město. Všechno to bylo takové rychlé, jeden den jsme se tam prošly, druhý den hrály a pak hned letěly domů. Moc jsme toho nestihly, byly jsme na výletě jen na obrovské přehradě, ale to bylo kousek, a pak ještě v jedné restauraci, kde jsme si daly drink po zápase.
Náročná cesta do Ruska vám nevadila?
Cestovaly jsme dlouho (tam z Prahy přes Petrohrad asi 24 hodin, zpět přes Moskvu - pozn. red.), ale mně osobně to uteklo docela rychle. Vždycky jsme se v letadle dívaly na nějaký film nebo si povídaly a zvládly to, všechny čtyři lety byly v pohodě.
Problémy s šestihodinovým časovým posunem jste neměly?
Až poslední noc, kdy jsme jeli domů, někteří málo spali, tam se to teprve dostavilo. Ale na zápas jsme byly v pohodě. Zpáteční cesta byla s delšími přestupy, už jsme byli v letadle všichni unavení a v pendolinu z Prahy se pak moc těšili domů.
Kvůli poháru jste domácí zápas extraligy s Olomoucí dohrávaly ve středu.
Jinak bychom to nedaly. Byly jsme unavené a rády, že máme v sobotu volno.
Sily jste ale našly rychle, neděli jste trávily v posilovně...
Dostaly jsme plán, každá šla v místě svého bydliště, protože některé holky byly doma v Brně nebo Plzni. Měly jsme za úkol poslat trenérovi Zdeňku Pommerovi fotografii, že tam jsme a posilujeme. Z těch fotek jsme pak udělaly koláž a daly ji na náš facebook
Olomouci jste podlehly 1:3, ale moc nechybělo, aby se hrál pátý set.
Zase to bylo jenom o těch posledních dvou bodech. Úvodní dva sety jsme asi byly ještě na Sibiři, ale v koncovce toho druhého se to už zlepšilo, ve čtvrtém nám asi chybělo štěstíčko a možná větší důraz. Je to škoda.
Změnila by výhra v tie-breaku něco na třetím místě Ostravy v nadstavbě?
Asi ne, ale je důležité se rozehrát na play-off, ať tam nejdeme jen tak z ničeho, takže jsou to důležité zápasy. Musíme je nějakým způsobem zvládnout, abychom se dobře připravily a šly do play-off naplno. Doufám, že si uděláme radost aspoň proti Olympu (zápas se hraje v Ostravě ve středu od 18 hodin - pozn. red.).
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: Moravskoslezský deník