Má přezdívku Kuře, v týmu TJ Ostrava je nejmladší. Šestnáctiletá smečařka Karin Žolnerčíková si šance váží a říká:
Challenge Cup? Větší zážitek než beach
Na zádech teplákové bundy má napsáno Kuře, ale na palubovce zakřiknutě vůbec nepůsobí. Ve volejbalové extralize už smečařka Karin Žolnerčíková pro TJ Ostrava získala pětatřicet bodů - dva na bloku, tři z podání a třicet v útoku. „Trenér Zdeněk Pommer dal za úkol nahrávačce Ivě Šípové najít pro mě nějakou přezdívku a ona vymyslela Kuře, protože jsem v družstvu žen nejmladší," vysvětlila teprve šestnáctiletá volejbalistka.
Původně jste měla s týmem žen v této sezoně jen trénovat, ale jako střídající smečařka jste už zasáhla do třiadvaceti zápasů extraligy.
Čekala jsem, že vždycky nastoupím jen na chvilku. Jsem ráda, že si můžu zahrát se ženami, je to pro mě zkušenost, se vším mi pomáhají, učí mě. A oproti extralize juniorek jsou v ní lepší hráčky a týmy, prostě všechno. Je to velký rozdíl.
Jak vás kolektiv mezi sebe přijal?
Když jsem přešla z kadetek do juniorek, tak jsem se strašně bála, ale spoluhráčky mě vzaly dobře a stejné to bylo i teď. Převzala jsem sice starost o balony, někdy chystám hřiště i rozhlas, ale beru to, protože jsem nejmladší a jsem na to zvyklá. A možná přijde ještě někdo mladší, (směje se).
Nemáte strach, že v utkání něco zkazíte?
Když dostanu šanci, tak se chci aspoň ukázat, zahrát si a jsem ráda, když družstvu pomůžu. Že mě tam trenér dává i v krizových situacích? Je to větší zátěž, ale pro mě je to dobré.
Nastoupila jste i proti chorvatskému Osijeku, finskému Orivesi a ruskému Krasnodaru v evropském Challenge Cupu.
To jsem vůbec nečekala a jsem za to moc ráda. Poznala jsem nové a vyšší hráčky i jiný volejbal. Je to super pocit. V zahraničí jsem předtím hrála beach, ale tohle je větší zážitek.
Kde se vám líbilo nejvíc?
Každé místo mělo něco do sebe, ale v Rusku, kde jsem byla i minulý rok, to bylo pěkné.
Myslíte tím ty tři stovky ruských vojáků na tribuně?
Tak to bylo hrozné, furt pískali, ale i to patří k volejbalu: (smích)
Hrajete zároveň v týmech kadetek a juniorek TJ Ostrava. Je to těžké, když s nimi netrénujete?
Řekla bych, že je to pro mě lepší. Už jim můžu víc pomoci, protože mám nějaké zkušenosti a na hřišti jsem jistější. Z mládeže už medaili doma mám, teď bych ji chtěla získat i se ženami, abych měla hezkou vzpomínku.
Je pro vás volejbalovým vzorem starší sestra Diana?
Byla, ale teď je pouze beachová hráčka a hraje ho už jen občas.
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: Moravskoslezský deník