Na hřiště chodí ve chvílích, kdy Ostrava prohrává. Univerzálka Markéta Kukučová se snaží tým rozhecovat:
"Druhé místo nevzdáváme. Budeme bojovat"
Na palubovce se objevila na pár minut v prvním setu a z rohu domácí haly sledovala ve čtvrtečním 4. kole nadstavby extraligy volejbalistek i druhé dějství. Její velká chvíle přišla za nepříznivého stavu, kdy TJ Ostrava prohrávala s Olomoucí 11:15. Po podání střídající univerzálky Markéty Kukučové se dvěma esy bylo skóre 16:15. Domácí tým pak zvládl i vyrovnanou koncovku a jednadvacetiletá hráčka zůstala v sestavě až do konce zápasu, který Ostrava po bitvě nakonec prohrála 2:3 (-17,22,16,-22,-9)
„Skoda, že se mi servis nepovedl i v tie-breaku. Rozhodčí zapískal trochu dřív, nějak jsem tam nestihla dojít, tak jsem ho vyhodila. Byl to docela důležitý balon," mrzela 179 centimetrů vysokou volejbalistku s číslem 10 na dresu chyba ve zkrácené páté sadě. V utkání celkem vybojovala 13 bodů, z nichž dva byly na podání a dva na bloku.
Na zvraty v utkáních jste asi už zvyklá, podobný kousek se vám podařil při loňském rozhodujícím pátém čtvrtfinále play-off v Brně s KP, kde jste pak ve čtvrtém setu proměnila i mečbol.
To já jsem takový černý koník asi (směje se). Jsem ráda, že jsem si zahrála, ale škoda, že to tentokrát nedopadlo.
Do zápasů zasahujete jako střídající hráčka až ve chvíli, kdy se družstvu nedaří. Nevadí vám to?
Ne, já se snažím tým podpořit, rozhecovat ho. Proti Olomouci nám v prvním setu asi hlavně chybělo trošku týmově se sehrát. Pomohlo to, pak jsme bojovaly, jeň škoda, že to nedopadlo lépe.
Spoluhráčky sledujete většinou z rohu haly. Jak utkání prožíváte?
S holkama ve „čtverečku" fandíme, a když máme příležitost jít na hřiště, tak bojujeme. My už nemáme co ztratit, když tam jdeme za nepříznivého stavu, můžeme jenom pomoct. Hraje se mi vlastně lépe, než kdybych tam šla asi hned od začátku. Říkám si: „Už nemůže být hůř, když už jsem tam já." (směje se) Určitě bych byla ráda, kdybych nastupovala v základní sestavě, ale holky jsou lepší, starší a hlavně mají více zkušeností. Zatím to vycházelo, takže nebyl důvod, abych začínala.
V čem se ještě musíte zlepšit?
V poli, kde mám obrovské problémy, a na bloku. Tam mám hodně slabiny.
Po finále Českého poháru, v němž jste minulý týden i přes prohru 0:3 svedly se suverénním Prostějovem vyrovnaný souboj, se od vás čekalo, že Olomouc porazíte. Proč to ve čtvrtek doma nevyšlo?
Bylo těžké po poháru, kde jsme předvedly takový výkon, se do toho zase dostat. Bohužel v tie-breaku jsme trochu ztroskotaly na příjmu a měly problémy i na bloku. Nahrávačka Olomouce Katarina Dudová to rozhazovala tak, že jsme to neubránily.
Po porážce 2:3 jste asi přišly o šanci poskočit v tabulce ze 3. na 2. místo. Na Olomouc ztrácíte pět bodů a v závěrečných dvou kolech nadstavby hrajete doma se čtvrtým Přerovem a pak v Prostějově.
To rozhodně ne. My to nevzdáváme, budeme bojovat a uvidíme, jak to dopadne.
V poháru jste došly až do finále. Pomůže vám to v extralize?
Dalo nám to hodně zkušeností, nikdy předtím jsme nehrály televizní utkání. Žádná z nás ale nebyla nervózní, bylo to takové uvolněné, tak nevím, proč jsme proti Olomouci začaly v takové křeči. Asi proto, že jsme dnes musely vyhrát. Bohužel to nevyšlo.
Po 4. místě v minulém ročníku extraligy, letošním stříbru v poháru a výkonech v základní i nadstavbové části soutěže půjdete do play-off poprvé v roli favorita. Nebojíte sejí?
To asi nikdo moc nečekal, že v Ostravě se tak dobře umístíme, ale povedlo se. Máme medaili za druhé místo v poháru a budeme se rvát o tu placku i v extralize. Musíme zůstat zase pokorní, protože když budeme mít nosy nahoře, tak to asi nepůjde. Musíme si hrát svoji hru, hlavně týmově tak, jak to umíme. Budeme se snažit a snad to dopadne dobře.
Autor: Marie Rodovská
Zdroj: Moravskoslezský deník