Facebook icon
YouTube icon

Petra Kojdová "Říkala jsem si, že když už tam jdu, tak ať to stojí za to" (18.6.2016)

Smečařka Petra Kojdová dostala v reprezentaci šanci až v šestém zápase World Grand Prix - proti Dominikánské republice se blýskla 28 body a prozradila:

Říkala jsem si, že když už tam jdu, tak ať to stojí za to.

Má skvělou sezonu. S týmem TJ Ostrava se radovala ze stříbrné medaile v Českém poháru a bronzu v extralize, kde ve 32 duelech vybojovala 434 bodů, nejvíc ze všech volejbalistek v celé soutěži.

„Asi mi prospěl přestup z Olomouce," vrátila se s úsměvem dvaadvacetiletá smečařka Petra Kojdová k loňskému létu, kdy změnila dres.

„Volejbal mě zase baví a užívám si to," svěřila se 183 centimetrů vysoká útočnice. Svými výkony v novém klubu si letos vysloužila pozvánku do národního družstva, které vede německý trenér Alexander Waibl.

„V reprezentaci už jsem byla předloni u Itala Parisiho, ale asi jen dva týdny," řekla Kojdová, která se teď probojovala až do užšího výběru.

V základní sestavě ale nastoupila teprve v posledním šestém utkání World Grand Prix a šanci využila na jedničku. Proti Dominikánské republice uhrála v neděli na olomouckém turnaji neuvěřitelných 28 bodů!

„Říkala jsem si, že když už tam jdu, tak ať to stojí za to. Byla jsem trochu nervózní, ale dívala jsem se jen dopředu a chtěla, aby padaly body. Atmosféra v olomoucké hale byla super, fandit přijeli rodiče i kamarádi. Škoda jen, že jsme nevyhrály," litovala porážky 2:3. Češky skončily v tabulce druhé divize šesté a do Finál Four dnes a zítra v bulharském Plovdivu nepostoupily.

Odchovankyně frenštátského volejbalu, která pak v extralize hájila barvy Sokola Frýdek-Místek a UP Olomouc, se v reprezentaci sešla se svou starší sestrou Helenou. Pětadvacetiletá smečařka vloni zamířila z TJ Ostrava do celku TS Volley Důdingen, s nímž získala stříbro ve Švýcarském poháru a bronz v lize.

„Bylo super, že jsme mohly být zase spolu. Kdyby v reprezentaci byla jen jedna, tak bychom se vůbec neviděly," měla radost Petra ze sourozeneckého setkání. Z Ostravy byly v týmu ještě blokařka Iva Nachmilnerová, smečařka Marie Toufarová a trenér Zdeněk Pommer, asistent německého kouče. Netrpěli všichni ponorkovou nemocí?

„Právě naopak, tím to bylo lepší," smála se Petra. „Reprezentace je pro mě nová zkušenost. Příprava byla náročná, ze začátku jsme měli čtyřikrát týdně posilovnu, odpoledne někdy i tříhodinový trénink a mezi tím jsem se snažila učit," prozradila Petra, která letos končí druhý ročník tříletého studia oboru zubní laborantka na vyšší odborné škole v Ostravě.

„Dostat se do sestavy bylo těžké. Mám radost, že po zápasech, kdy jsem stála, jsem mohla aspoň trošku získat důvěru trenéra Waibla," potěšilo smečařku místo v základní šestce.

Zaujala i řadu volejbalových agentů. „Někteří se ozvali už předtím, pár i po zápase. Chtěli mě zastupovat a nabízet klubům, ale nechávám to otevřené, v Ostravě mám smlouvu ještě na rok," odmítla Petra nabídky.

„Osmadvacet bodů v zápase se mi předtím asi nikdy nepovedlo. Hřeje mě to, ale hlavně, aby to tak šlo i dál. Uvidíme, jestli si nás se ségrou trenér vybere i do užšího výběru," přeje si Petra, aby si obě zahrály v kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy 2017.

Situaci ve druhém bloku reprezentace, který začne 25. července, budou mít těžší, k týmu se připojí jeho dlouholeté opory, smečařka Helena Havelková a univerzálka Aneta Havlíčková.

Jak využije čas do srazu národního družstva? „Léto mám dost nabité. Doháním teď školu, čekají mě čtyři týdny praxe v zubní laboratoři, ale čas na dovolenou si udělám, chtěla bych někam k moři," přiblížila Petra svůj program o prázdninách.

Autor: MARIE RODOVSKA
Zdroj: Moravskoslezský deník