V A-týmu žen TJ Ostrava působí také univerzálka Simona Hublová, 181 cm vysoká hráčka, která příští rok oslaví kulaté narozeniny. Vedle Andrey Štrbové se letos do základní sestavy příliš nedostává, trenér Pommer ji ale v určitých momentech některých utkání prostřídává. Alespoň krátce zasáhla do většiny ligových utkání, často v rámci dvojstřídání. Do budoucna by ale mohla patřit k základním pilířům týmu a má potenciál nastupovat v základní sestavě. K volejbalu se dostala ve svých 9 letech. „Rodiče mě dali do volejbalové přípravky“, hodnotí krátce a stručně své začátky Simča. Vedle zkušené Štrbové není snadné se probojovat do základní sestavy, přesto může nabírat cenné zkušenosti. „Andy je zkušená hráčka, hraje za Ostravu už řadu let a vybudovala si velkou důvěru trenéra, já makám na tom, abych toho také jednou dosáhla.“ Tvá dominantní ruka je levá, což je pro univerzálku výhoda, jaká pozitiva to přináší nejen pro tebe, ale i pro tým? „Pro leváka je přirozenější útočit na handě a vzhledem k tomu, že jsem jediný levák v týmu, mohu v tréninzích představovat hráčky z jiných týmů, a tak pomoci trénovat různé herní situace se svými spoluhráčkami.“
Ostravě se v extralize zatím příliš nedařilo, v Challenge Cupu ale dokázaly porazit švýcarský Schaffhausen a postoupily dál. Jak jsi to vnímala? „Byl to skvělý pocit, i když spojený s obrovskou nervozitou. Na další kolo na Kypru jsme se hodně těšily. Snažila jsem se týmu pomáhat nejen na hřišti, ale také pozitivní energií a podporou spoluhráček.“ Jak hodnotíš a vnímáš spolupráci se Zdeňkem Pommerem? „Lepšího trenéra jsem mít nemohla, Pompe je skvělý v tom, jak dokáže odlehčovat situace a udržovat nás v dobré náladě, zároveň ale je třeba brát věci vážně.“ Jak vypadá tvůj zápasový den? Máš, tak jako řada jiných sportovců nějaké rituály a zvyky? „V den utkání si dávám záležet na tom, abych dlouho spala a mezi rituály patří dát si trochu kofeinu v šatně se spoluhráčkami.“ Chtěl bych se zeptat, proč nastupuješ do volejbalových utkání s číslem 44, je to poměrně netradiční číslo. „Chtěla jsem originální číslo, když jsem si ho v mládeži vybírala, jinak to speciální důvod nemělo. A drželo se mě to až do žen, neměla jsem potřebu si číslo měnit.“
