V Ostravě strávila deset let jako aktivní hráčka ženského „A“ týmu na postu smečařky. Již pátým rokem se věnuje trénování mládeže. Řeč je o Petře Urbanové, dříve Poláškové. Bývalá hráčka, nyní trenérka začala s volejbalem v rodném Bílovci ve dvanácti letech. Od patnácti pak nastupovala za kadetky a juniorky v Ostravě. I přesto, že její hlavní pracovní náplní je nyní výuka dětí na Základní škole Npor. Loma v Příboře (český jazyk a dějepis), na volejbal po ukončení aktivní hráčské kariéry nezanevřela.
„K trénování jsem se dostala po ukončení aktivní kariéry ze zdravotních důvodů. Chtěla jsem u volejbalu zůstat s předávat dále své zkušenosti“, líčí dvaatřicetiletá Petra Urbanová. Nyní se věnuje trénování mladších žákyň v TJ Ostrava.
„S dětmi trénujeme dvakrát týdně. Pozice hráče a trenéra je úplně jiná. Zpočátku jsem začínala jako asistent.“ V této pozici strávila dva roky po boku Petry Jennelové a sbírala potřebné zkušenosti.
Jak jsou na tom mladší zákyně s motivací? Není dnes mládež neochotná překonávat překážky a zvládat dřinu? „Holky jsou po dlouhé covidové době dost namotivované, mám jich 19 a chodí mi témeř všechny na každý trénink“, chválí Petra Urbanová své svěřenkyně. „Tréninky je baví, jsou aktivní, plné elánu a touhy se zlepšovat.“
Co je pro tak mladé hráčky důležité, aby se herně vyvíjely? „Ve věku, ve kterém teď jsou, je třeba dbát hlavně na správný pohyb a dynamiku. Poté přichází na řadu technika, kterou je důležité nepodcenit. Snadno pak vznikají těžko odbouratelné zlozvyky. Samotnou hru se pak holky učí spíše ve starších žačkách. V neposlední řadě je velice důležitý kolektiv a já mám letos tým, který zatím funguje moc dobře. Když si jedna přidá, jdou do toho všechny.“
Výchova mládeže je velmi důležitá pro klub, který si tak může později sáhnout do svých řad a do „A“ týmu si vytáhnout své vlastní odchovankyně. Třeba právě některou ze svěřenkyň trenérky Petry Urbanové uvidíme za několik let natupovat v extralize. Moc bychom si to přáli.
Autor: Radek Karnufek