Minulý rok poprvé okusila, jak se hraje za ženskou volejbalovou reprezentaci. Sedmnáctiletá blokařka Elen Jedličková s ní absolvovala týden přípravy. Letos už byla na mistrovství Evropy.
„Nečekala jsem to,“ usmála se volejbalistka TJ Ostrava. „Tento rok jsem byla v nároďáku pomalu čtyři měsíce, což byl velký skok.“
Nebýt nemoci byla byste v něm ještě déle – jela byste na kvalifikaci o olympijské hry.
To ano. Mrzí mě to, ale zdraví je přednější.
Co vám vlastně bylo?
Asi už toho na mě bylo moc. Tělo reagovalo tak, že jsem měla teploty, zimnici... Zřejmě na mě dolehlo vyčerpání.
Už jste si odpočinula?
Měla jsem dva týdny volna. Týden z toho jsem ani nechodila do školy, snažila jsem se užít si každý den doma s rodinou. Další týden jsem pomalu začala trénovat a nyní se už zase normálně připravuji s týmem. Už jsem zase plná sil.
Jaký máte z evropského šampionátu největší zážitek?
Být poprvé v životě s ženskou reprezentací na Evropě už byl zážitek. A dokázaly jsme porazit Němky, což se dlouho nepovedlo (na mistrovství Evropy 26 let – pozn. red.).
Mimo jiné jste si zahrála i proti mistryním světa Srbkám. Jaké to bylo?
No... Byl to pro mě velký stres. Na hřiště jsem šla z ničeho nic. Každý zápas jsem čekala, kdy přijde nějaká příležitost. Nepředpokládala jsem však, že to bude zrovna i v tom utkání. Pochopitelně jsem byla moc ráda. Jen mě mrzí, že jsem neudělala více pro tým, abychom třeba urvaly nějaký set.
Co říkal váš otec, někdejší extraligový blokař Zbyněk Jedlička, že jste ho starty v reprezentaci trumfla?
Měl z toho radost, podporoval mě. Každý večer jsem rodičům volala. Ptali se co a jak. Stáli při mně. Hlavně mám spoustu zkušeností a doufám, že je využiji v této sezoně.
Do té vstoupíte zítra od 17.00 ve Šternberku a hned týden nato přivítáte Sokol Frýdek-Místek. Ostravský celek je nově bez cizinek. Co tomu říkáte?
Je to jiné. Dva roky jsem byla zvyklá, že aspoň jednu jsme v družstvu měly. Překvapilo mě to, ale třeba to bude o něco lepší.
Největší posilou je někdejší reprezentační smečařka Petra Kojdová, která se vrátila z Liberce.
Jsem moc ráda, že je tady. S Péťou jsem ještě neměla příležitost si zahrát. Těší mě, že to teď vyjde a budeme se moci více poznat.
Přišly i smečařka Zuzana Látalová ze Šternberka a libero Tereza Slavíková z Olomouce. Znáte se?
Se Zuzou delší dobu, jsme podobný ročník. I s Terkou se známe. Vlastně všechny hráčky v lize o sobě víme, buď se známe osobně, anebo jako soupeřky.
Autor: Jiří Seidl